Název

Malé odpolední proběhnutí

Popis

Konečně pěkná zima. Mrzne jen to praští. Ráno mínus 11, odpoledne se teplota vyšplhá maximálně na mínus 4 °C. Jasno, azurové nebe. Nádherné počasí na procházku s Maxem. Max strašně rád běhá a i když má pro sebe velký dvůr, nestačí to. A tak kolem mně krouží jak utržený z řetězu. Slavil dokonce i lovecký úspěch. To když malá myška včas nenašla díru - smůla. Dívám se jak si příroda pomalu bere zpět co si člověk přivlastnil. V místě bývalého potoka, který jako kluk pamatuju a už možná 50 roků je v rourách, vyvěrá voda ze země a na pastvině tvoří mokřad. To asi nějaká roura nevydržela - zbořila se. O kus dál také teče voda ze země. Tam se dělala kdysi meliorace. Nikdo už to neobnovuje a je to asi dobře, voda aspoň tak rychle neodteče. Tři lípy k stoletému výročí státu zasazené, proti zvěři plůtky opatřené, v klidu čekají na jaro. Ale mladé smrčky na jižním svahu nepřečkaly nápor kůrovce. Vlastně ani na svahu severním. Brouk kosí i mladé porosty. Zatím se nedal jen do čerstvých sazenic. Budete mít k růstu dostatek vláhy, malí smrčkové? Moc bych si přál aby mohlo být - ano. Max si užívá velkých balvanů, aby se rozhlédl po okolí a já zase hry paprsků slunce mezi stromy, i když v mrtvém lese. Zatím ještě lese. Možná, že až sem příjdeme příště budou tu už jen pařezy a binec. Ze smrkového lesa zůstávají stát jen modříny a borovice. Na nich se zase pase vítr. Osamocené, nejsou sto ustát v bouřích jeho nápory. Hele, zajíc. Max vyrazil. Ale brzy pochopil, že zajíc není myška. Hned se vrátil a vyskočil na nejbližší balvan, jakoby si chtěl výhledem zlepšit náladu. A tady se čerstvě těžilo. Co jsem říkal. Jen pařezy a binec. Ale támhle ještě kousek lesa zbyl a sluníčko si ještě chvíli může se stíny hrát. Obloukem jdeme zpět. Sníh, pokrytý zledovatělou krustou dobře drží. Neboří se, jdeme jak po chodníku. Tak ještě pár záběrů na krajinu v inverzním oparu. Blíží se oblačnost. Bouček - ten asi pamatuje dobu, když mu v dohledu vyrostla věž nového kostela Sv. Marka (1859) Je léty hodně poznamenaný a váhou jinovatky polámanými větvemi zjizvený. Ještě pohled - trochu z nadhledu - na šeřící se rodnou vísku. Jde se domů vlku. Dvě hodiny dnes stačily. Proběhneme se zase příště....

Nastavení